Recenze knihy: Tom Ang – Základy digitální fotografie

základy fotografie

Nakladatelství Computer Press na konci minulého roku vydalo českou verzi ve světě velmi populární knihy Toma Anga „Základy digitální fotografie“.  Jelikož s digitální fotografií i u nás pracuje stále více začátečníků, rozhodli jsme se podívat, jakými klady oplývá a jakými zápory trpí fotografická literatura jim určená.

Již na první pohled velkým plusem je malý, brožovaný formát této knihy.   143 x 210 mm se vejde i do fotografické brašny a  čtenář si knihu může vzít s sebou na fotografické cesty. Kvalitní tisk na křídovém papíře dává dostatečně vyniknout fotografii. Jistě, mohlo by se tisknout ještě kvalitněji na jiný papír, ale nejde zde o tisk umělecké fotografie, nýbrž o příručku, kde váha knihy a její cenová dostupnost hrají také důležitou roli.

Obsahově i barevně je kniha rozdělena na 4 části. Hlavní dovednosti, fotografické projekty, vyvolání snímků a průvodce vybavením.

První část, hlavní dovednosti, je asi nejméně vyváženou částí celé knihy a její největší slabinou. Jako ostatně u většiny knih pro začátečníky chybí, nebo je jen velmi stručně vysvětleno to, co technicky vytváří fotografii jako takovou. Možná autoři předpokládají, že fotografovi-začátečníkovi jsou pojmy jako clona, čas, iso, ohnisková vzdálenost tak jasné, že jejich vysvětlení se omezí na 1-2 stany. Ale právě ovládnutí tohoto technického základu a jeho kreativního potenciálu by měl být základní znalostí každého, kdo to s fotografií myslí vážně.  Naproti tomu velký prostor je věnován práci s bleskem, ať už integrovaným, nebo externím. Tato kapitola je velmi podařená, opět jen chybí technická rada, jak nastavit fotoaparát, aby blesk dělal opravdu to, co chceme.  Obecně vzato, tato část knihy nepočítá se čtenářem – úplným začátečníkem. Pokud již nemá nějaké technické povědomí, v některých kapitolách se může ztratit. Nemusí tak úplně pochopit ovlivňování perspektivy pomocí objektivů, podexponované tlumené snímky, kontrolu expozice, rozmazání pohybem atp.

Druhou část, fotografické projekty, by někdo mohl považovat za zbytečnou. To, že se fotí krajiny, zvířata, děti, svatby atp. ví přece každý. V této knize však stojí za to si ji přečíst. Pozorný a přemýšlivý čtenář dostane velmi dobré impulzy, co a jak fotit, na co si dát pozor. Kapitola se dotýká i dnes tolik diskutovaných právních aspektů fotografie, jako je zveřejňování dětí, budov aj.

Třetí, největší část knihy, trochu staromilsky nazvaná „vyvolávání snímků“ je v podstatě věnována softwarovému postprocesu. Začíná tím, a to opět narážím na absenci řádně vysvětleného technického základu na začátku knihy, jak napravit „prapůvodní hříchy“. Tedy to, co jsme při snímání jednotlivých záběrů technicky pokazili a k čemu by vlastně ani nedošlo, kdybychom techniku ovládali. Ostatně autor sám, jak v této kapitole sám zdůrazňuje,  není zastáncem uctívání technické kvality. Pokud je snímek zajímavý, malý přepal nebo horší šum mu neublíží. Vždyť vzpomeňme na slavný snímek Roberta Capy z vylodění v Normandii.

Tato třetí část knihy je ovšem jinak pro začátečníka velmi přínosná. Srozumitelně je vysvětleno, co jsou to křivky, šum, softwarové rozostření, úpravy barevnosti, sytosti, převod do černobílé fotografie, vintage efekty a jak s tím vším pracovat. Je to hlavní chod této knihy a je poctivě připravený. To, že vysvětlení je v češtině a náhledy do Photoshopu v angličtině, není na překážku. V textu je vše dvojjazyčně a v dnešní době ne každý používá programů lokalizovaných do češtiny. Pokročilejší fotografové nemusí souhlasit s některými úpravami, jako je softwarové rozmazání pozadí  jakoby jedoucího auta, nebo s postupem převodu do černobílé, pro začátečníka je to však dobrý úvod do možností následné softwarové práce s fotografií.

Závěrečná kapitola je věnována přehledu techniky. Je to taková malá kuchařka, jak nepřijít do obchodu s fototechnikou a nevypadat jako úplný blbec. Jaké jsou typy fotoaparátů, objektivů, datových karet, stativů a jiných přídavných zařízení. Velké cíle si tato kapitola neklade a to je dobře. Kdyby se totiž snažila být příliš konkrétní, díky stále rychlému vývoji techniky by zastarala dříve, než by si ji čtenář stihl odnést z pultu knihkupectví.

Celkově je tato kniha vhodná pro ty, kdo se stále považují za začátečníky, hledají nové impulsy, tápou v softwarových úpravách, ale základy fotografie, jako je clona, čas, iso, ohnisková vzdálenost, jsou jim již jasné.

Na závěr ještě malá poznámka k překladu knihy a vybraným ilustračním fotografiím. Svítivost je fyzikální veličina, jejíž základní jednotkou je kandela. U pojmu „rozsah svítivosti“ v popisu jedné fotografie jsem musela chvíli přemýšlet, než jsem došla na to, že autor pravděpodobně myslel „dynamický rozsah“ snímku. A podobných výstřelků se našlo ještě několik. Nutno podotknout, že v rámci české překladové literatury o fotografii se překlad knihy řadí k lepšímu průměru.

Co se fotografií týče, jsou vybrány většinou dobře s ohledem na to, komu je kniha určena. Nejsou tam „super“ profesionální snímky s velkou postprodukcí, které by začátečníka stoprocentně odradily od dalšího snažení a vyvolaly pocit marnosti jeho počínání. Jsou zde snímky, k nimž se za chvíli bude moci přiblížit (Možná by taťka mohla být trošku výše, ale to je už hodně o osobním vkusu). A přiblížil by se možná rychleji, kdyby u každého snímku byly pro začátečníky uvedeny technické hodnoty snímku, clona, čas a ohnisková vzdálenost objektivu.

Tom Ang, Základy digitální fotografie

Computer Press 2013

 Počet stran: 224

Doporučená cena: 369 Kč

 A co by podle Vás měla obsahovat základní literatura pro fotografy – začátečníky?

 

 

VÝSTAVY