Návod, jak si postavit vlastní fotozavazadlo na kolečkách

Technika jako v bavlnce

Čeká vás cestování s fotoaparátem? Pak určitě oceníte na převoz drahé a těžké fototechniky kufřík na kolečkách, který pojme celou vaši fotovýbavu a vejde se do přihrádky nad hlavou nebo pod sedadlo v letadle.

Brašna, kufřík a další

Jelikož poslední dva roky častěji vozím svou výbavu na delší vzdálenosti, ať už letadlem nebo autem, přemýšlel jsem, jak ji během transportu co nejlépe ochránit. Dříve jsem převoz řešil tím způsobem, že jsem vše důležité a cenné naskládal na milimetr přesně do brašny. Mělo to však dvě nevýhody:

  • Brašna byla hodně přecpaná, tlačila a byla těžká.
  • I tak se do ní nevlezlo úplně vše, například sluneční clona k 300/2.8 či blesk cestovaly v zavazadlovém prostoru. Tam samozřejmě hrozí jejich ztráta či rozbití (náhradní sluneční clona stojí přes 300 USD!).

Naštěstí na nás výrobci příslušenství pamatují, existuje hned několik druhů zavazadel na kolečkách, které jsou stvořeny přímo pro fotografy. Namátkou třeba řada rollerů od Think Tank nebo Kata. Všechny mají ale jedno společné: jsou poměrně drahé. Já se po zralé úvaze (založené zejména na tom, že zas tak často necestuji) rozhodl jít jinou, levnější cestou a sice pořízením klasického kufříku na kolečkách a jeho doplněním vlastnoručně vyrobenými přepážkami. Po vytažení přepážek jej lze použít jako klasické zavazadlo a navíc možná někteří z vás už podobný kufřík vlastní.

Jaký kufřík vybrat a proč

Můj výběr nakonec padl na Samsonite Upright Cordoba 50/18. Důvody byly tentokrát čtyři:

  • Kufřík splňuje rozměry pro kabinové zavazadlo, tudíž s ním nebude na letištích problém a zároveň svým vnitřním prostorem dostačuje mojí fotovýbavě.
  • Nejedná se sice o skořepinový kufřík (ten jsem nechtěl, vypadá poměrně exkluzivně a mohl by více lákat zloděje), ale stěny jsou vyztuženy pevným tuhým plastem, který snese nárazy a drží tvar.
  • Oproti různým noname výrobkům v akcích v supermarketech je šance, že něco vydrží – přece jen mu svěřuji výbavu za mnoho tisíc.
  • Předpokládám, že Samsonite je schopen dodat náhradní díly (třeba ulomené kolečko) a nehrozí tedy, že po upadnutí kolečka již podobný kufřík neseženu a celý vnitřek na míru budu muset zahodit.

Samsonite Upright Cordoba 50/18

Co dovnitř?

Zbývalo rozhodnout, z čeho vytvořit vnitřní prostor pro výbavu. Na přepážky uvnitř jsem úplně z počátku plánoval použít dělící příčky ze starého fotobatohu a fotobrašny, také je možnost koupit vycpávky samostatně nebo kufřík vyložit molitanovými kostičkamu. Nakonec jsem se ale vydal cestou výroby vnitřního prostoru “na klíč” kousek po kousku z měkké pěny. Jako její zdroj posloužila šedá karimatka z Jysku o tloušťce 12 mm.

Karimatka z Jysku

Příprava

K výrobě budeme potřebovat:

  • kufřík dle vlastního výběru
  • karimatku z Jysku
  • lepidlo (Chemopren na obuv)
  • nůžky nebo ostrý řezák
  • pravítko, tužka, metr

Co všechno bude k výrobě potřeba

Postup výroby

Zadní stěnu kufříku kryje jen tenká podšívková látka a pod ní je hned konstrukce vysouvací rukojeti, bylo tedy potřeba vyrobit z pěny i celou zadní stěnu. Napřed jsem si změřil vnitřní rozměry. Jelikož spodní rohy zabírá konstrukce uchycení koleček a horní rohy jsou zakulacené, byl jsem nucen vyříznout poněkud složitější tvar, než jsem původně plánoval, se všemi čtyřmi rohy zkosenými. Napřed jsem zkoušel karimatku řezat, ale nakonec se mi nejvíce osvědčily ostré nůžky.

 

Karimatka šla nejlépe stříhat nůžkami

Zkouška toho, jestli zadní stěna pasuje dovnitř

Odměřil jsem si a vystřihl bočnice. Jejich hrany jsem, nůžkami sestřihl pod úhlem 45°, aby na sebe v rozích hezky navazovaly. Postup výroby ilustrují následující fotky.
Po nanesení Chemoprenu na obě lepené plochy je třeba 5 až 10 minut počkat, než lepidlo zavadne. Pak stačí přitisknout k sobě, několik sekund podržet a pevný a pružný spoj je hotov. Postupně jsem takto přilepil všechny bočnice a slepil je i mezi sebou. Na závěr jsem všechny spáry ještě pro jistotu zalil opět Chemoprenem a vyzkoušel, jak celek pasuje dovnitř.
Když jsem měl hotový potřebný základ, nastala složitější část, a sice vymýšlení a kombinování, jak nejlépe dovnitř vybavení rozmístit. Na tom závisely další práce – lepení a tvarování přepážek prostoru.

Zkoušky rozmístění fotovýbavy

Umístění největšího objektivu EF 300 mm F2,8 bylo víceméně dané (naspodu uprostřed) a zbývalo uspořádat kolem zbylé části výbavy tak, abych co nejlépe využil dostupný prostor. Rozmístění jsem si nafotil a postupně ještě virtuálně zkoušel jiné varianty. Blesk jsem nakonec přesunul do rohu a “zlomil” do 90° úhlu – v nataženém tvaru zabíral zbytečně mnoho místa.

První změna, přeházení objektivů

 

Jiná varianta, špatná – 70–200 F2,8 se ale do prostoru vpravo nahoře nevleze

 

Konečná varianta s bleskem zalomeným do 90° úhlu vpravo nahoře

Příčky jsem začal budovat od největší, tedy od přihrádky pro EF 300 mm F2,8. Snažil jsem se stěny vytvarovat co nejvíce podle obrysu objektivu a vyložit i rohy tak, aby objektiv v prostoru seděl co nejpevněji.

Základní tvar "přihrádky pro tříkilo"

 

“Schody” po stranách obepínají sluneční clonu

 

Konečný tvar přihrádky. “Schody” v horní části podpírají bajonetovou část objektivu

 

Detail usazení objektivu

Prostor pro EF 70–200 mm F2,8 má podobný tvar jako ten pro EF 300 mm F2,8 – kolem sluneční clony je širší a pak se zužuje.

Budování přihrádky pro 70–200 F2,8

 

Hotovo

Blesk, zlomený do pracovní polohy, se opírá o koncovou přepážku objektivu EF 70–200 mm F2,8.

Detail usazení blesku

Pro objektiv EF 8–15 F4 jsem přihrádku doplnil bloky v rozích – směrem dolů se rozšiřují a kopírují tak tvar objektivu. To vše pro jeho pevnější usazení.

Přihrádka pro rybí oko (vpravo dole)

 

Přihrádka pro tilt-shift je trochu zvláštní. Má obyčejný čtvercový tvar – rohy není třeba vycpávat, protože objektiv má čtvercový profil. V jedné bočnici jsem vyříznul drážku, do které pasuje trčící šroub pro posun obrazového pole objektivu. V případě, že T-S nepotřebuji, se na jeho místo vlezou EF 50 F1,4 a konvertor 1,4×.

Místo pro T-S s výřezem na šroub

Přihrádka na EF 16–35 mm F2,8 II je podobná té pro rybí oko včetně „vycpávek“ v rozích.
Prostor pro fotoaparát má v podstatě tvar obdélník, pouze do jednoho rohu, kde je tělo trochu užší, jsem přidal vycpávku. Tím bylo zavazadlo téměř hotovo. Zbývalo vložit velkou desku pěny do víka kufříku kvůli zlepšení ochrany z přední strany.

Vycpávka víka

Drobnost na závěr – jezdce zipu ve víku jsem přelepil gaffa páskou, aby mi neškrábal po blesku.

Přelepení jezdce zipu

A to je vše. Interiér kufříku je hotov a výbava jako v bavlnce. Doufám, že jsem vás třeba inspiroval k výrobě něčeho podobného. Po déle jak roční praxi musím říct, že interiér stále funguje, karimatka se nevymačkala a jsem maximálně spokojený. Kdybych měl přesto vypíchnout jednu drobnost, tak příště bych volil kufřík s většími kolečky, aby méně poskakoval na nerovnostech.

Hotovo

 

Technika jako v bavlnce

VÝSTAVY