Roman Vondrouš, Michael Hanke, rozhovor v časopisu FOTO 32

Lidi, stal se zázrak

Roman Vondrouš, rozhovor v časopisu FOTO 32 / foto Roman Vondrouš

Petr Toman, autor rozhovoru aktuálního čísla FOTO 32: „Vyhrát ve World Press Photu by bylo terno. Zkoušel jsem to třikrát a ani ťuk. Třeba zjistím, jak na to, říkám si, když vytáčím telefonní čísla Romana Vondrouše a Michaela Hankeho, abychom se domluvili na dvojrozhovoru. O soutěžích a o tom, jestli jsou medaile ve fotografickém světě vážně tak důležité. Kdo by o tom mohl vědět víc než poslední dva čeští vítězové v téhle soutěži soutěží?“

Ve fotografii se pohybuji dvacet let, ale marně přemýšlím, jestli znám někoho s tak krátkou historií a tak rychlým úspěchem, jaký jste zažili vy dva. 

Michael Hanke: Já to také nečekal! Jsem na sebe dost přísný, vím, že jsem pořád na začátku, ale prostě se to tak seběhlo. Fotil jsem zhruba rok, když mi Martin Wágner, u kterého tisknu, doporučil, abych fotky poslal do Czech Press Phota. A vyšlo to. Rok na to jsem výhru obhájil a třetí rok získal ceny rovnou dvě. Pak následovala ocenění na Sony World Photography Awards a letos na World Press Photu (WPP). Graduje to postupně, což je dobře, protože člověk má růst pomalu. Na druhou stranu jsem moc rád, že to přišlo právě teď, protože se toho dožili moji rodiče. Za deset, dvacet let už by mohlo být pozdě.

Roman Vondrouš: U mě to zas tak rychlé nebylo, poprvé jsem cenu v CPP získal v roce 2004 a to už jsem nějakou dobu fotografoval. Přesněji, první soubor jsem do této soutěže poslal rok předtím. Šlo o výtvarně pojatý dokument o obchodním domě v Liberci – neumístil se, ale fotografie visely na výstavě.

K fotografii jste se, alespoň zprvu, dostali bez odborného vzdělání. Je akademický titul potřeba, aby se fotograf prosadil?

Michael Hanke: Mám ekonomické, ne fotografické vzdělání, takže to nemohu posoudit. Jsem čirý autodidakt, ale není to tak, že bych uměleckým vzděláním pohrdal. Jen jsem šel v životě jinou cestou.

Roman Vondrouš: Fotografovat se samozřejmě dá i bez vysoké školy, ale vzdělání může pomoci posunout se. Už když školou procházíte, setkáváte se s mnoha pohledy, názory a vlivy – spolužáků, profesorů – máte tedy srovnání, širší obzory a vyšší motivaci. Můžete si vyzkoušet nové přístupy, využít je ve své volné tvorbě a nezakrníte, protože vzdělání je dobré pro další růst. Cítím to sám na sobě. Fotografům, kteří vzděláním opovrhují, se může snadno stát, že dosáhnou určitého bodu a dál se neposunou. Pokud nemají snahu na sobě pracovat, pravděpodobně to bude jejich konec. Nebo budou žít jen z minulosti, ale ono nic netrvá věčně. Bohužel mám pocit, že v Česku se fotografické vzdělání nedoceňuje a to se – mimo jiné – potom projevuje ve vizuální kultuře v médiích.

Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání FOTO 32.

Roman Vondrouš, Michael Hanke, rozhovor v časopisu FOTO 32

Roman Vondrouš, Michael Hanke, rozhovor v časopisu FOTO 32

Roman Vondrouš, Michael Hanke, rozhovor v časopisu FOTO 32

Roman Vondrouš, Michael Hanke, rozhovor v časopisu FOTO 32

Roman Vondrouš, Michael Hanke, rozhovor v časopisu FOTO 32

Celý dvojrozhovor s Michaelem Hankem a Romanem Vondroušem vyšel ve vydání FOTO 32.

 

 

VÝSTAVY