Jaroslav Balzar: Fotografie

6-Jaroslav Balzar_Herečka Anny Ondráková_20.léta_olejotisk_Soukromá sbírka_thumb

 

Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze pořádá v Galerii Josefa Sudka komorní výstavu fotografií Jaroslava Balzara. Jde o vůbec první samostatnou výstavou tohoto klasika českého ateliérového portrétu  20. – 40. let 20. století. A přitom ateliér Balzar patřil k nejexkluzivnějším fotografickým ateliérum meziválečné Prahy. 

Jaroslav Balzar se narodil 21. ledna 1894 v Josefově u Jaroměře, po vyučení u tamního fotografa Karla Dvořáka vyrazil do světa. Praxi získal v tehdejším pruském Slezsku, následně Lucembursku a v letech 1912–14 v renomovaném salonním Reutlingerově ateliéru v Paříži.

Po vzniku Československa se usadil v Praze, v roce 1920 se oženil a následujícího roku se manželům narodila jediná dcera Julie. Počátky samostatné profesionální praxe Jindřicha Balzara byly dramatické; současně spolupracoval s lidmi kolem filmu (např. roku 1922 hrál v dobrodružném snímku Maharadžovo potěšení v režii Karla Antona). Od té doby se datovalo jeho přátelství s filmařem Karlem Lamačem a první českou filmovou hvězdou Andulou Sedláčkovou. Vystupoval také jako kouzelník, byl členem i funkcionářem Magického klubu Praha a v té době projel řadu evropských měst.

Herečka Ljuba Hermannová, 40. léta, Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Roku 1922 si Balzar zařídil provozování samostatné fotografické živnosti, nakonec se ateliér usídlil na luxusní adrese Jungmannovo náměstí 1. Ve své tehdejší portrétní práci vstřebával nejrůznější domácí i zahraniční tendence a vlivy, dovedl je však dovedně skloubit. Jakkoliv se dvacátá léta vyznačovala příklonem k civilnosti, v portrétní tvorbě přetrvával zájem o podobiznu s atributy vyšších společenských vrstev. Těmi už však většinou nebyla aristokracie, novými hvězdami se stávali filmoví herci a herečky, sportovci ad. Balzar byl v počátcích ovlivněn filmovým expresionismem, později se poučil z glamour fotografií amerických hollywoodských hvězd. Touha po reprezentativnosti a efektu vytříbily jeho fotografický styl, naučil se dokonale pracovat s vybavením ateliéru, používal bodové osvětlení, ale dovedně pracoval i se zadním světlem. Dosud neznámé jsou i Balzarovy akty, kterými přispěl do tehdejší velice chudé a cudné domácí produkce (s výjimkou prací F. Drtikola).

Akt, 30. léta, Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Zájem o film, divadlo, sport a automobilismus přivedl na počátku třicátých let Balzara do společnosti komika Vlasty Buriana. Vzniklo přátelské pouto, které mělo fotografa provázet až do konce jeho života. Balzarovy snímky nacházíme v časopisech Ozvěny Vlasty Buriana, které v letech 1933–34 redigoval Vilém Szpyk (1902–1939). Reprezentativní práce ateliéru byly publikovány i v tehdejších odborných a společenských časopisech. Profesionální a společenské uznání vyneslo Jaroslava Balzara roku 1942 do funkce předsedy Zemské jednoty společenstev fotografů v Čechách.

Vilém Szpyk (spolupráce Jaroslav Balzar), Fotomontáž pro časopis Ozvěny Vlasty Buriana, 1933, Uměleckoprůmyslové museum v Praze

 19. července 1945 v časných ranních hodinách však službu konající strážník před pražským domem č. 2 v ulici 28. října„…nalezl mrtvolu muže, ve kterém zjistil Jaroslava Balzara…“. Nejpravděpodobnějším podnětem byla situace Balzarova dlouholetého přítele Vlasty Buriana, který byl 24. května 1945 zatčen a obviněn z kolaborace, odsouzení nemělo daleko k pouličnímu lynči. (Více v knize Vladimír Just: Věc – Vlasta Burian. Rozmluvy, Praha 1991.) Velké problémy tehdy měl i další fotografův přítel dirigent Václav Talich a další osobnosti české kultury.

text: Jan Mlčoch, kurátor

 17.10.2013-12.1.2013

Galerie Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1

otevírací doba: středa–neděle 11—17 hod

Henry, cca 30. léta, Uměleckoprůmyslové museum v Praze

 

Taneční dvojice Florence a Ben Roger, cca 30. léta, Uměleckoprůmyslové museum v Praze

VÝSTAVY