Jaromír Funke v olomouckém muzeu

jaromir-funke-vyrez-fotografie-neony-ii-1936-f

Letošní podzim a zima v olomouckém Muzeu umění patří avantgardě. Velkolepou výstavu Rozlomená doba 1908 – 1928 doplní výstava světově proslulého českého fotografa, teoretika fotografie a pedagoga Jaromíra Funkeho (1896 – 1945). Výstava se soustředí výhradně na nejvýznamnější část jeho tvorby, tedy na avantgardní díla ve stylu funkcionalismu, nové věcnosti, abstrakce a surrealismu. 

Některé Funkeho fotografie z dvacátých let patří i v mezinárodním kontextu k nejradikálnějším příkladům abstraktních tendencí s originálně zpracovanými motivy světla, světelných obrazů a průsvitnosti. Důležitým momentem ve Funkeho životě bylo setkání s Josefem Sudkem, se kterým udržoval blízké přátelství a na jehož pozvání vstoupil v březnu 1924 do Fotoklubu Praha. V něm Funke zažil první výrazný rozkol s ostatními členy této umělecké komunity kvůli ostré kritice souboru fotografií jednoho mimopražského fotoklubu. Společně s Adolfem Schneebergerem a Josefem Sudkem, kteří se pod jeho slova podepsali, byl již po čtyřech měsících z klubu vyloučen. 

Ještě koncem téhož roku založili vyloučení umělci vlastní Českou fotografickou společnost (ČFS), nezávislou na Svazu českých klubů fotografů amatérů. V  ČFS se koncentrovali progresivněji orientovaní mladí fotografové a jejím cílem bylo vymanit se z vlivu grafiky a používat čistě fotografické procesy.

Slavná zátiší

V roce 1923 vytvořil Funke první avantgardní díla ovlivněná kubismem, novou věcností, konstruktivismem a abstrakcí, často jednoduchá zátiší s obyčejnými, mnohdy zdánlivě nefotogenickými předměty, současně však dále vytvářel žánrové snímky v duchu puristického piktorialismu. S osmnácti fotografiemi se zúčastnil první výstavy Svazu českých klubů fotografů amatérů v Praze. 

V následujícím roce poprvé vystavoval také na mezinárodních fotosalonech v Paříži a v Torontu. Salony obesílal až do začátku 30. let, jeho práce byly vystaveny například v Londýně, Liverpoolu, Turíně, Stockholmu, Zaragoze, Bruselu, Varšavě, Ottawě, New Yorku, Tokiu, Vídni a dalších městech.

Abstraktní foto

V roce 1927 vytváří první díla z cyklu Abstraktní foto, patřící k vrcholům jeho tvorby, a tento cyklus rozvíjí až do roku 1929. Navazuje v něm na starší zátiší se skleněný lahvemi nebo žárovkami, v nichž postupně hrály hlavní roli vržené stíny. V souboru Abstraktní foto ještě intenzivněji rozvíjí téma světla, průsvitnosti a světelných odrazů. Následující cykly Sklo a odraz (Reflexy), zachycující fantaskní konfrontace reality a jejích odrazů ve sklech, a Čas trvá, zobrazující přízračná setkání se uplatňovaly i v jeho detailech industriálních objektů, aktech, fotografiích architektury, portrétech, krajinářských snímcích a dokumentárních záběrech se sociální tématikou.

Funke současně tvořil fotografie v duchu konstruktivismu, příkladem může být soubor snímků z výstavby kolínské elektrárny. Nekonvenční kompozice, odvážné úhly pohledu a diagonální uspořádání invenčně používal při zachycení jednoduchých motivů v jejich základní podobě.

V současnosti je Jaromír Funke považován za jednu z předních osobností evropské fotografické avantgardy meziválečné doby. Jeho dílo je součástí nejvýznamnějších světových sbírek včetně Muzea moderního umění a Metropolitního muzea v New Yorku, Národní galerie ve Washingtonu, Muzea J. Paula Gettyho v Los Angeles, Národní galerie Kanady v Ottawě nebo Pompidouova centra v Paříži. 

Výstava Muzea umění Olomouc představuje vedle dobových originálů nejslavnějších fotografií rovněž práce málo známé i dosud nikdy nepublikované a vznikla ve spolupráci s Funkeho dcerou paní Miloslavou Rupešovou.

O výstavě

  • Avantgardní fotograf Jaromír Funke
  • Kdy: 15. listopadu 2018 – 10. února 2019
  • Kde: Muzeum umění Olomouc, Denisova 47, 771 11 Olomouc, www.muo.cz
  • Kurátoři: Vladimír Birgus, Štěpánka Bieleszová
  • Odborná spolupráce: Miloslava Rupešová
  • Grafický design: Vladimír Vaca
  • Instalace: Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář
  • Edukace: Lenka Trantírková, Tereza Čermáková, David Hrbek

VÝSTAVY